Eugéne Sartory, Paříž 1931

Eugène Nicolas Sartory (22 září 1871, Mirecourt – 5 březen 1946, Paříž) byl významný francouzký smyčcař. Po vyučení u svého otce pracoval v Paříži u Charlese Peccatta a Josepha Alfreda Lamy, než se v roce 1889 osamostatnil.

E. Sartory příkladně završil tehdejší trend výroby silných a těžkých smyčců. Vyvinul svůj vlastní styl, který kontinuálně sledoval po desetiletí. Zesílil Voirenův model a vyráběl robustní smyčce s pevnými hůlkami. Později ještě rozšířil špičku a pozměnil profil hůlky, kterou i nad držením zesílil. Hůlky jsou často osmihranné, zvláště po roce 1930. Tyto změny poskytnuly více stability a spolehlivosti při hře. V raném období Sartory upřednostňoval tmavý fernambuk, zatímco později bývají jeho smyčce světlejší.

Vigneron a Fétique vyráběli smyčce, které se těm Sartoryovým co do pevnosti a ovládání vyrovnaly, ale díky Sartoryho konzistenci se staly jeho smyčce dlouhodobě nejoblíbenějšími, i když postrádaly jemnost starých smyčců. Sartoryho smyčce jsou naprosto spolehlivé při hraní a uspokojí široké spektrum hráčů. Jedním z jeho patronů byl i belgický virtuoz Eugène Ysaÿe. Jak jeho úspěch rostl a výroba nestačila poptávce, Sartory zaměstnal další smyčcaře aby mu pomáhali. Byli to zejména Louis Morizot (otec), Jules Fétique a Louis Gillet. Hermann Wilhelm Prell pro Sartoryho pracoval mezi roky 1897 a 1898.