Výroba houslí

Rodinná tradice již po 5 generací

Čím to je, že Stradivárky jsou stále nedostižné, již po několik staletí? Jak to, že tento fenomén je i v dnešní době přesných analýz, 3D skenů a mnoha dalších technických vymožeností nepřekonaný? A je skutečně nepřekonaný? Tyto otázky si kladli naši předchůdci a klademe si je stále i my. Tajemství Stradivariho a dalších jeho konkurentů ze zlaté doby Cremony nám zůstává inspirací, výzvou a motivací.

Housle mají totiž jednu báječnou a zásadní vlastnost: časem se zlepšují. Technicky vzato, únava materiálu jim prospívá. Když se jejich dřevo vibracemi unaví, trochu povolí, klade menší odpor, vibruje a zní volněji. Říká se, že se housle vyhrály. Tento proces nelze obejít či vytvořit uměle. Housle se vyhrávají – unavují – specificky, ne všude stejně, ale podle toho, která jejich část je více či méně zatěžována tím, jak se na ně hraje. Zkrátka musí se to dít hrou. A navíc dobrý houslista nástroj vyhraje lépe a dříve, než hráč slabší.

Dá se tomu jít naproti tím, že nástroj zhotovíme optimálně, že už na počátku zní velmi dobře, mnohdy lépe, než staré nástroje, které třeba optimálně postavené nebyly. Také můžeme použít staré dřevo, které už samo o sobě má lepší akustické vlastnosti. Stradivari byl nesmírně pracovitý, chytrý a cílevědomý člověk. Pracoval systematicky, přemýšlel o tom, co a jak dělá, proč je to tak a ne jinak, měnil své modely, stále hledal. Proto byl nejlepší, není to žádné kouzlo.

I my se snažíme nástroje stavět nejlépe, jak dovedeme, přemýšlíme o tom, jak fungují, co určuje a ovlivňuje jejich zvuk. Obdivujeme krásu starých italských laků a pokoušíme se je napodobit. A nejen to, uvažujeme i o možnostech vývoje houslí a experimentujeme s modelem i jednotlivými součástmi nástroje. To je další výzva, nesmírně zajímavá a zábavná. Houslařství je celoživotní studium, nikdy nekončící proces poznání. A to je dobře, to nás baví.