Sebastian Rauch , Litoměřice 1767

Toto violoncello je typickým příkladem práce rozvětvené rodiny Rauchů, která se z velké většiny usídlila v německém pohraničí, zvláště v Chomutově. Jedná se o nástroj barokního typu s vysokými klenbymi. Tvar kleneb je tzv. „hranatý“, tedy klenba je ve středu desky plochá a náhle se prudce svažuje k hlubokému žlábku podél okrajů. Tento typ klenby te též obvyklý v této době v Sasku. Lak je velmi tmavý, i toto je typický znak Rauchů.

Violoncello je však významným historickým artefaktem, dnes přes 250 let starým. Jeho stav odpovídá tomuto stáří, má za sebou mnoho oprav vč. obou stimmrissů. Nicméně všechny opravy drží a není nutný žádný akutní zásah. Lak rovněž není všechen původní, ten ja ale stále rozeznatelný od pozdějších retuší a vrstev.

Zvuk je měkký a odpovídá nástroji tohoto stáří. Zvuk a stáří je nejcennější devizou tohoto nástroje.

Sebastian Rauch (3) se narodil 1.12.1711 v Praze a zemřel 28.11.1801 v Litoměřicích. Byl synem a žákem pražského houslaře Sebastiana Raucha (1). Poprvé se oženil v Chomutově 3.2.1739 s Annou Katharinou Lessigovou, podruhé v Litoměřicích 11.1.1774 s Josephou Beckovou. Litoměřické měšťanství získal 13.5.1755. Pracoval podle modelu Jakoba Stainera.