Alfons F. Vávra , Praha 1954

Velká viola postavená podle modelu tzv. Tertis, který kombinuje velký objem korpusu se stále hratelnou mensurou. Klenby jsou plné a luby vysoké. Provedení je čisté a charakteristické. Viola je zcela v pořádku, má jen zesílený střed vrchní desky a pod podbradkem již od autora vysazený suk. Zvuk je plný a nosný.

Alfons F. Vávra (1901-1957) byl synem Jana Baptisty Vávry, zakladatele významného houslařského rodu Vávrů. U něho se vyučil v letech 1915-1919 a osamostatnil se již v roce 1920 ve filiálce svého otce v Banské Bystrici na Slovensku. V roce 1925 se A. F. Vávra vrátil do Prahy a otevřel si vlastní atelier. V roce 1927 se oženil a měl tři dcery Annu *1928, Ludmilu *1931, Marii *1933 a jednoho syna Alfonse *1936. Ludmila a Alfons se u otce vyučili a pracovali s ním až do jeho smrti. A. F. Vávra byl velmi pilným houslařem. Mimo oprav stavěl i nové nástroje, v prvních letech i kytary, byskytary a konrabasy. Housle a violoncella stavěl podle různých modelů, často také jako imitace mladších italských houslařů. Postavil také několik viol podle modelu „Tertis“. Později používal většinou model Stradivariho a Guarneriho. Měkký lak, který byl někdy méně průhledný, má barvu zlatožlutou, žlutočervenou, ale i červenou. V r. 1949 se zúčastnil soutěže v Haagu a v r. 1954 s velkým úspěchem národní soutěže.